Ve Vsetíně se uskutečnily závody největších siláků z řad strážníků městských policií v extrémních silových disciplínách – Strongman Městská policie ČR 2014. Kolínské strážníky reprezentoval Aleš Svoboda. „Soutěžili jsme v disciplínách, jako je zvedání stokilové klády nad hlavu, přenos stodvacetikilogramových kufrů na vzdálenost 15 metrů na čas a otáčení třistakilogramové pneumatiky na čas. Další z disciplín byl zdvih betonové koule o váze 110 kilogramů na čas do výšky 120 centimetrů a tzv. ´mrtvý zdvih´ 180 kilogramů,“ komentoval svůj výkon Aleš Svoboda. Jmenovaný zaznamenal osobní úspěch, kdy po loňském 3. místě v Čáslavi byl v letošním roce stříbrný. Zlatou medaili získal profesionální „strongman“, čáslavský strážník Jiří Žaloudek, uvedla Helena Honkiszová, tisková mluvčí Městská policie Kolín. meč
10/16/14
Kolínský strážník Aleš Svoboda vybojoval republikové stříbro
Add comment
-
Týden po volbách a vedení města zase " blbne " :))))).. Oct 17, 2014 3:24:16 PM Bohužel nelze alokovat pod článek o schránce důvěry ....
Doporučuji vládní koalici čítající 25 zastupitelů z celkových 27 zastupitelů města aby místo " permanentních oslav " všeho druhu když ne samo, tak pomocí solidně placených právníků města sestudovalo, jak jsou povinni občané postupovat dle nového OZ při nálezu věci !!!!!!!!!!!!!
Jelikož jsme si ale vědom, že NÁM JE TO PŘECI PUTNA, HLAVNĚ ŽE NÁM CHUTNÁ že opět házím hrách na zeď či možná ještě spíše drahokamy samicím bravu - TAK DĚJ SE VŮLE BOŽÍ ............. Reply -
Hen podporujte pane Rakušane juniore v druhém kole ODS a dopadnete jako ONI !!!! Oct 17, 2014 8:26:15 PM Už znáte pravý důvod amnestie Klause?
Co na to ještě říci ? Plakat, nebo vzít vidle a biče ?
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách.
Datum: 4. 5. 2014
Musela se uměle vytvořit vrstva bohatých, aby se rozjelo tržní hospodářství.
Bez toho to prostě nešlo. To dnes již ví každé malé dítě. Bohužel, ne každý mohl být ten vyvolený. Nešlo přeci udělat,
aby byli bohatí všichni. Kdyby se to rozdělilo mezi všechny, což by byl zase jen socialistický model, nevznikli by
kapitalisté, protože by zase každý nebyl až tolik bohatý. Musela se vytvořit třída bohatých, středního stavu a třída
chudých. Tak jako v každé demokratické tržní společnosti. Takže to nešlo udělat jinak. Je tudíž nanejvýš logické, že
vrstva bohatých se musela rekrutovat nějak. A tak se to vymyslelo tak, že to byli ti šikovní z okruhu známých a přátel
tehdejší vlády ODS, ODA a OH. Kdo jiný? Ano, dá se tomu říci krádež za bí lého dne. Ale chtěl bych vidět někoho,
kdo by vymyslel jakýkoliv rychlejší a spravedlivější systém, podle kterého by vznikla vrstva bohatých, kteří by v ČR
vlastnili majetek. Je téměř jistý předpoklad, že kdyby majetek či peníze dostala nějaká tupá socka se základním
vzděláním a nebo vyučená, tak jej spíše prochlastá a prohraje na hracích automatech, nežli investuje a bude dále
rozšiřovat.
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách z osmého března ponechala téměř všechna
média, a poněkud samozřejmě i celá politická scéna, bez povšimnutí. Jeho význam je přitom historický.
Jeden z nejbližších spolupracovníků Václava Klause po více než dvaceti letech konečně přiznal, že Klausova
ideologicky navoněná "ekonomická reforma" byla ve skutečnosti cílevědomě prováděným rozkradením českého
hospodářství.
Kuponovou privatizaci Jan Stráský popisuje jako cestu k urychlení zbohatnutí některých, tak aby si mohli další
rozprodávaný státní majetek koupit.
"A pokud jde o to kradení: ano, jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, "jak lidi nechat
zbohatnout, jsme hledali".
Jan Stráský tak v rozhovoru nevědomky přesně popisuje těžko pochopitelnou nevzdělanost, chtivost moci, totální
nezodpovědnost a ideologickou slepotu, s jakou se k odstátnění vlastnictví v tomto "mozkovém trustu ODS"
přistupovalo.
Dovolím si na tomto místě připomenout výrok profesora Oty Šika z počátku roku 1990, který pronesl poté, kdy hovořil
prakticky se všemi "otci ekonomické reformy" - "Dopadne to špatně. Ti chlapci nevědí o ekonomii nic. Myšlením to
jsou zastydlí marxisté, sociální inženýři, kteří jsou přesvědčeni, že stačí jenom najít a mocensky prosadit jedinou
správnou novou ideologii - a všechno pak půjde samo. Jenomže takhle to nefunguje. Nejde jim o to, aby hospodářství
prosperovalo. Chtějí jenom moc". Ota Šik měl pravdu, a dnes krach Klausových teorií přiznává i Jan Stráský.
Sám dokáže rozlišit pouze čtyři způsoby privatizace.
První téměř nezmiňuje - restituce komunisty zabaveného majetku, které ale Klaus dlouho odmítal.
Druhý, kterým se zabývá nejvíce - prodej do českých rukou, ve kterých ale nebylo dost prostředků.
Třetí - prodej "cizímu, západnímu kapitálu" (všimněte si, prosím, tohoto termínu), jenomže to také Klaus odmítal, a to
velmi ostře.
Čtvrtý - nechat hospodářství rozkrást s pomocí bankovního socialismu, kdy polostátní banky politicky spolehlivým
soudruhům, přispívajícím té správné politické partě, rozdávaly veřejné prostředky s plným vědomím toho, že je nikdy
nebudou muset vracet.
Jan Stráský to, při vší shovívavosti, poněkud opožděně, plně potvrzuje:
"To tak bylo, a dokonce bych musel říct, že to tak bylo vědomě. My jsme si to spočítali, že není jiná cesta než do toho
zatáhnout banky, aby našim lidem půjčily, i když to někdo zaplatí a jiný ne. A nezaplatilo se toho hodně, odepisovaly
se stovky miliard". Byly to pro ty správné lidi dobré časy.
Všimli jste si toho krásného termínu "našim lidem"? Kdopak je vybíral?
Informované banky, vycházející v transparentním tržním prostředí výhradně z tvrdé analýzy možné ziskovosti projektu
a poskytující návratné úvěry a půjčky podle přesných pravidel a pod dozorem neúplatného bankovního dohledu?
Anebo někdo polostátním a "politice" naslouchajícím bankám ze shora radil, a tak se mezi "naše lidi" dostali i Viktor
Kožený, František Mrázek, Jan Gottwald, Antonín Charouz, pánové Stehlík, Šrejber, Pitr, Krejčíř, Junek, Šlouf, a celá
ta generace dnešních stranických "kmotrů"? Kdo v té době vytvářel a udržoval vědomě neprávní prostředí, tak "aby
nás právníci nemohli dohnat"?
Minimální odhad přímých ztrát z nedobytných bankovních úvěrů z doby "bankovního socialismu" je přes pět set
miliard. Je podivuhodnou slabostí české politiky a novinařiny, že se k těmto otevřeně kriminálním dobám tak málo
vyjadřují. Snad to nebude tím, že velká část dnešních novinářských es patřila v devadesátých letech módně mezi
"klausovce". Nebo tím, že sociální demokracie móresy ODS rychle převzala a legitimizovala v opoziční smlouvě.
Stovky miliard korun zmizely. Právo je už na zloděje z dob privatizace krátké.
Paměť je nepohodlná. Václav Klaus odešel v trapnosti a po zbytek života bude pokračovat v tom, co dělal celou
kariéru v politice - obhajovat svoje "reformy a myšlenky". Žádné neměl, nutno však přiznat, že jeho styl útočné
ideologizace jakékoliv diskuze, odmítající fakta, měla šmrnc marketingové geniality. O to podivnější je publikum, které
mu to tak dlouho hltalo.
Autor si neodpustí připomenout vlastní citát už z roku 1996: "Klaus se stal symbolem české přikrčenosti, která
svobodu využila k otevření úst, namísto narovnání ramen".
Reply
