Výstava obrazů a plastik. Karel Štědrý (1985) je absolventem ateliéru malby na VŠUP v Praze u doc. Stanislava Diviše (2003 - 2010). Podobně jako Martin Salajka potvrdil svou pozici na soudobé mladé scéně před šesti lety získáním 1. ceny v soutěži ArsKontakt podařilo se to v letošním roce i Karlovi Štědrému. Štědrý není ani figuralistou ani vypravěčem, je barevným pozitivistou. Jeho malířský projev se ztotožňuje výhradně s abstraktní formou. Přes určité snahy o předmětnost zvláště v počátcích studia bylo patrné, že hlavní jeho devizou je excelentní smysl pro barvu, který si udržel i později. - Štědrý je malířem se zřetelně vyhraněným rukopisem. Vedle výrazných barev používá americkou retuš, kombinuje různým způsobem namalované prvky pozadí a popředí, hraje si s prostorovostí na dvojrozměrné ploše plátna. Ve svém malování zúročuje i graffitistickou zkušenost. Zahušťuje výchozí prvky, které se pak silou snaží v obraze zvládnout. Už volba námětu je „silová”, kupříkladu kulturističtí gladiátoři, z nichž v obraze vidíme jen jejich patřičně uměle muskulaturní paže, třímající předměty, které mohou být zbraněmi i symboly. Estetika legérovských abstrahujících barevných ploch pak odkazuje k použití potenciálu moderny. V novějších věcech z posledních dvou let, v Zátiších i v cyklu Pán Dobrého Jména (zejména „Dvě I” a „Dvě II”), jde Štědrému o vylehčení silového rukopisu. Vedle akrylové malby používá spraye a dochází stále zřetelněji k abstrahujícím formám. Ty mu paradoxně více než v obrazech Kulturistů umožňují hrát si malířskou, explicitně na barvě postavenou prostorovou hru. Štědrý ohmatává „třetí dimenzi” přes potenciál rozdílných malířských technik a práce s barvou. Štědrý je malířský syntetik, který vytahováním různých prvků usiluje o aktuální obrazovost. Jeho formální síla však teprve hledá své náměty, připomíná tak sprayera, který již svou značku vytvořil a hledá, kde bude nejvíc vidět.