Brandlova č.p. 35, Kolín

Muzeum pravěku se nachází vedle děkanského chrámu sv. Bartoloměje v jednopatrové renesanční budově vzniklé roku 1612 přestavbou gotické hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího z  roku 1401. Přestavbu provedl italský stavitel Jan Rudolf pro tzv. Novou farní školu. Roku 1793 byla budova rozšířena o východní křídlo a jako škola sloužila až do roku 1860. V roce 1913 byl objekt věnován městem pro muzejní účely a stal se tak prvním stálým sídlem kolínského muzea, od roku 1966 je cele věnován archeologii.
V roce 1966 v něm byla také pro VII. mezinárodní kongres věd prehistorických a protohistorických vybudována nová archeologická expozice. V roce 1998 proběhla její kompletní rekonstrukce - byla vytvořena zcela nová textová a obrazová část, vyměněno veškeré osvětlení a expozice doplněna dalšími exponáty, modely a rekonstrukcemi a také částí věnovanou aktuálnímu výzkumu hradiště Skalka u Velimi. Základem expozice je unikátní pravěká sbírka MUDr. Františka Dvořáka, lékaře z Červených Peček a kurátora archeologické sbírky v meziválečném období, který z kolínského muzea vybudoval uznávané mimopražské archeologické pracoviště dosahující v té době značné známosti i v zahraničí.

Expozice vás provede pravěkem od dob „lovců mamutů“ až po slovanské osídlení v raném středověku. Je doplněna novou částí o v současnosti nejrozsáhlejším českém pravěkém výzkumu hradiště Skalka u Velimi.
Hradiště patří do doby bronzové a jeho výzkum odhaluje postupně stopy dávné katastrofy, při které zaniklo. V přízemí nepřehlédněte známou zásobní nádobu z mladší doby kamenné - najdete na ní jedno z nejstarších znázornění lidské postavy. Svoji zručnost si můžete vyzkoušet na primitivním tkalcovském stavu. Období pozdní doby kamenné reprezentují nálezy z výšinného sídliště Okrouhlík u Českého Brodu s řadou importů.
Velkoplošná fotografie lužního lesa u Labe simuluje původní pravěké prostředí prvních zemědělců. Z doby bronzové upozorňujeme na trepanovanou lebku – doklad úspěšné operace, zoomorfní nádobku či nádobu ve tvaru boty, kamenné kadluby na výrobu bronzových předmětů a řadu dalších zajímavostí.. Dvořákův unikátní objev – tzv. „knížecích pohřbů na vozech z doby železné“ v Hradeníně představuje rekonstrukce jednoho z komorových hrobů s pohřbem a milodary. Originály hrobových nálezů - části vozů, malované nádoby a kovové předměty uvidíte ve vitrinách, unikátní jsou rekonstruovaná jha zdobená stovkami drobných kovových ozdob.

Nezapomeňte také vstoupit do chaty, jaké si stavěli dávní Keltové, můžete tam i ulehnout na prosté lože s kožešinami. Ve vitrinách uvidíte desítky keltských šperků a zbraní, evropského významu je železný depot zemědělského nářadí a závěs kotle potopený v Kolíně do bažin u Labe těsně před změnou letopočtu.
Z doby římské si povšimněte alespoň soupravy kostěného rybářského náčiní a svazku bronzových klíčů. V expozici najdete i nezbytné „kostry“ doplněné pochopitelně tím, co jim bylo přiděleno na onen svět.
Nejznámějším nálezem z Kolína je však bezesporu legendární kolínský velmožský hrob z 9. století s velkolepou výbavou, kterou zde naleznete v kopiích, originály vlastní Národní muzeum v Praze.

Otevírací doba:

pondělí	zavřeno
úterý – pátek /leden - červen/	8.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
úterý – pátek /červenec - srpen/	9.00 - 12.00 * 12.30 - 17.00
úterý – pátek /září - prosinec/	8.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
sobota – neděle	9.00 - 15.00

každé první úterý v měsíci je do expozice i krátkodobých výstav vstup zdarma
telefon: 321 722 988
e-mail: archeologie.muzeum@kolin.cz















Budova Brandlova čp. 27, Kolín

Brandlova č.p. 27, Kolín

Expozice Měšťanský dům
Regionální muzeum v Kolíně otevřelo 28. října 2007, na den Středočeského kraje, novou stálou expozici "Měšťanský dům". Nová expozice je tématicky rozdělena na tři samostatné celky.
Základem první a zároveň nejrozsáhlejší části "Měšťanská domácnost 19. století" jsou stylizované obytné pokoje bohatého měšťana žijícího na konci 19. století, které pomohou u návštěvníka navodit poučnou i zábavnou formou atmosféru doby a představit hlavní trendy v bydlení a stylu života středních vrstev 19. století. Muzeum zde představuje veřejnosti umělecky cenný a vzhledově atraktivní soubor obrazů, nábytku, skla, keramiky a dalších uměleckořemeslných výrobků 19. století, které byly až doposud uloženy v depozitářích. Aby expozice nebyla pouhým statickým prostorem s instalovaným nábytkem, je oživena zajímavým audiovizuálním programem.
Druhá část expozice s názvem "Královské město Kolín ve středověku" je instalována ve dvou sklepních prostorách domu a mapuje nejstarší historii města Kolína. Kromě vystavených exponátů jsou k vidění i unikátní gotické architektonické prvky samotného domu - klenba a záklopový strop. Neméně zajímavý je i model středověkého města Kolína, doplněný o interaktivní prvky.
Třetí částí expozice je návštěvnicky atraktivní téma "Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí". Vedle hygienických potřeb, zejména z 19. století (toalety, nočníky, mycí soupravy, umyvadla, hřebeny, flakóny na voňavky atd.), nechybějí ani doprovodné texty, které návštěvníkům osvětlí například historický vývoj záchodů, toaletního papíru, mýdla a další zajímavosti.



Otevírací doba:

pondělí	zavřeno
úterý – pátek /leden - červen/	8.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
úterý – pátek /červenec - srpen	9.00 - 12.00 * 12.30 - 17.00
úterý – pátek /září - prosinec/	8.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
sobota – neděle	9.00 - 15.00

každé první úterý v měsíci je do expozice i krátkodobých výstav vstup zdarma
telefon: 321 723 841
e-mail:nekolova.muzeum@kolin.cz












Macharova knihovna – Stará škola

Brandlova č.p. 24, Kolín

Expozice je umístěna v budově tzv. staré farní školy stojící v areálu chrámu sv. Bartoloměje.
Její existence je v písemných pramenech poprvé doložena již k roku 1378. Jednu z obvodových zdí stavby tvoří raně gotická městská hradba s půlválcovou baštou, pocházející ze třetí čtvrtiny 13. století.

Jednopatrová budova byla do dnešní podoby přestavěna po požáru v roce 1796. Její pozdně barokní podoba však byla ovlivněna romantickou úpravou na počátku 20. století, při níž byly z průčelí odstraněny starší omítky.

V přízemí byl při nedávné rekonstrukci obnoven prostor černé kuchyně, z něhož byla v minulosti obsluhována chlebová pec. Nejstarší farní škola sloužila svému původnímu účelu až do roku 1600, kdy začal být k výuce používán jiný dům v přilehlé Kouřimské ulici.
Dnes je objekt zapsán na seznamu národních kulturních památek.
V expozici je vystaven sbírkový fond knihovny básníka Josefa Svatopluka Machara (1864 - 1942), kolínského rodáka a svého času velmi populární osobnosti. Knihovna odráží jeho zájmy a literární, publicistickou a politickou činnost.
Převážnou část tvoří díla krásné literatury převážně českých a německých autorů. Dále jsou obsaženy encyklopedie, filozofická, teologická a historická literatura, práce z dějin umění, literatury, vojenství a svazky časopisů a novin.
V expozici jsou také umístěny některé předměty z původní Macharovy knihovny, celkový rozsah však není její rekonstrukcí (z prostorových důvodů).
Doplňuje ji portrét J. S. Machara od Ludvíka Kuby, model básníkova rodného domku, Macharova orientální sbírka a soubor děl J. S. Machara a další „macharovská“ literatura.

Otevírací doba:

pondělí	zavřeno
úterý – pátek /leden-červen/	8.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
úterý – pátek /červenec-srpen/	9.00 - 12.00 * 12.30 - 17.00
úterý – pátek /září-prosinec/	8.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
sobota – neděle	9.00 - 15.00

každé první úterý v měsíci je do expozice i krátkodobých výstav vstup zdarma
telefon: 321 723 841
e-mail: nekolova.muzeum@kolin.cz













Muzeum Kouřimska v Kouřimi






Muzeum Kouřimska sídlí v budově Staré radnice, která je jednou z hlavních dominant kouřimského náměstí.
Jedná se o původní radní budovu ze 14. století, která byla až do roku 1850 střediskem městské samosprávy. Někdejší gotická radnice, přestavěná renesančně v 16. století, byla těžce poškozena požáry. Provizorně opravená budova se teprve v roce 1782 dočkala pozdně barokní přestavby, kterou uskutečnil pražský architekt Jan Josef Wirch. Později následovaly i další přestavby. V původní radnici, obsažené v západním křídle, se dodnes zachovaly přízemní prostory s barokními lunetovými klenbami a do suterénního podlaží Staré radnice ústí spleť neprozkoumaných podzemních prostor, rozprostírajících se pod celým historickým jádrem města.

Muzeum Kouřimska nabízí návštěvníkům tři stálé expozice. První expozice "Staroslovanská Kouřim" je zaměřena na prezentování unikátních archeologických nálezů ze slovanského hradiště Stará Kouřim. Návštěvník se zde může díky trojrozměrným modelům seznámit s vývojem hradiště od jeho vzniku až do 10. století, kdy bylo opuštěno a nahrazeno novým opevněním na ostrožně sv. Jiří. Kromě keramiky jsou zde k vidění  hrobové nálezy vyzvednuté na knížecím pohřebišti v blízkosti jezírka "Libuše" - především zbraně a šperky ovlivněné tehdejší evropskou módou.

Druhá expozice "Středověká Kouřim a Kouřimsko" představuje vývoj města a jeho okolí ve středověku. Interiéry místností se stylizovanými architektonickými prvky posilují dojem návštěvníka, že se skutečně nachází v dobách dávno minulých. Začátek je věnován období raného středověku (od konce 10. století do roku 1250). Dokladem této doby jsou vystavené předměty denní potřeby objevené při archeologických výzkumech - keramika, železné a kostěné nástroje, mince, obchodní vážky atd. Součástí expozice jsou i fotografie s ukázkami dobové architektury, model kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem nebo kopie plastiky "kouřimských lvů", která snad původně byla součástí kazatelny nebo křtitelnice.
Druhá část expozice je věnována  vzniku a rozvoji královského města Kouřim (1250 až 1450). Dominantou výstavního sálu je interaktivní model středověké Kouřimi v podobě kolem roku 1400. Vystavené exponáty znatelně ukazují rozdíly mezi jednotlivými sociálními vrstvami - venkov, město, šlechta a církev. Návštěvníka zaujmou hlavně keramické kachle, skleněné číše a poháry, fragmenty architektonických článků  a především kopie dnes již nezvěstné madony z kostela v Tismicích.

Třetí expozice „Historická Kouřim a kouřimský kraj“ se zabývá dějinami kraje a města od 16. století do poloviny 19. století. Její autoři se pokusili netradiční formou instalace zobrazit a popsat v obecnější i konkrétnější rovině historický vývoj regionu v různých společenských vrstvách (město, církev a šlechta) a pomocí architektonických a výtvarných prvků podtrhnout dojem z vnímání interiérů. Velký důraz je kladen především na exponáty, které pocházejí výhradně ze sbírek RMK a jeho poboček. Tématicky, chronologicky i prostorově se expozice člení na tři části – renesanci a ranný barok, období vrcholného baroka a 1. polovinu 19. století. Nechybí ani stylizovaný měšťanský interiér 1. poloviny 19. století, vybavený originálním nábytkem a  dalšími uměleckořemeslnými předměty a obrazy, dokumentujícími nejen vkus a dobový styl bydlení, ale i řemeslnou zručnost našich předků.
Mimo tuto posloupnost stojí unikátní instalace „pohřebního koutu“ stylizovaného do doby vrcholného baroka, která je doprovázena cyklem osmi barokních mariánských obrazů. Solitérem je také přednáškový sál, který je stylizován do podoby galerie barokního malířství a sochařství.
.




Otevírací doba:

březen -říjen
úterý - pátek	9.00 - 12.00 / 12.30 - 16.00 hod.
sobota, neděle	12.00 - 16.00 hod.
listopad
pondělí – pátek	9.00 - 12.00 / 12.30 - 16.00 hodin
sobota – neděle	pouze na objednávku

každé první úterý v měsíci je do expozice i krátkodobých výstav vstup zdarma
ve dnech národopisných akcí v Muzeu vesnice Kouřim (viz Kalendář) bude v Muzeu Kouřimska otevírací doba přizpůsobena otevírací době v MLS
telefon: 321 783 380, 321 717 345
e-mail: muzeum.kourim@kolin.cz























Podlipanské muzeum v Českém Brodě





Navzdory veškerým problémům, doprovázejícím vznik budovy Podlipanského muzea, se podařilo vytvořit pozoruhodné architektonické dílo, které si zaslouží důkladnější prohlídku. Již samotná průčelí stavby jsou malou galerií uměleckých památek. Nad vchodem se nachází plastický znak města Českého Brodu, který je dokonalou štukatérskou prací z doby vzniku stavby, hlavním výzdobným prvkem jihozápadní fasády je však reliéf „Uvítání M. Jana Husa v Českém Brodě roku 1409“ – dílo sochaře Josefa Škody z roku 1928.
Architektonický projekt budovy Podlipanského muzea byl zadán v roce 1914. K realizaci byl doporučen návrh českobrodského rodáka – známého architekta Antonína Balšánka, autora Obecního domu v Praze, městských divadel v Plzni, Pardubicích a dalších významných staveb.

Pro zdejší muzeum Balšánek navrhnul monumentální budovu v pozdně secesních formách s hranolovou věží, prostornou schodišťovou halou a velkým výstavním sálem v patře. Svou vnější formou měla stavba připomínat jakýsi „chrám kultury“, tvořící jednu z nových dominant města.
Přetrvávající problémy s financováním výstavby i poněkud nejasné představy o umístění muzea ve městě však způsobily, že se Balšánkův projekt dočkal realizace až v letech 1927 – 1930, kdy již navržené secesní formy budovy byly z výtvarného hlediska značně zastaralé. Objekt muzea navíc zůstal architektonickým torzem, neboť plánované severozápadní křídlo s provozními a depozitárními prostory nebylo nikdy postaveno.

Do průčelí budovy je kromě toho zakomponováno několik architektonických článků, pocházejících ze zaniklých historických staveb ve městě. Z nich si zaslouží pozornost zejména renesanční městský znak z bývalé Pražské brány, osazený nad bočním vchodem z ulice 5. května.
Ve vstupních prostorách muzea je umístěno několik historických architektonických článků a sochařských památek z Českého Brodu a okolí. Z významnějších předmětů můžeme jmenovat renesanční architektonické články z bývalého špitálního kostela sv. Máří Magdaleny a děkanského chrámu sv. Gotharda, pamětní desku z městských hradeb z roku 1451, renesanční edikulový portál se znakem cechu kožešníků z roku 1547 a pamětní desku z městského špitálu z roku 1377.
V hale je dále instalováno několik předmětů z umělecko historických sbírek muzea – jedná se zejména o bystu redaktora, amatérského historika a podporovatele českobrodského muzea Josefa Miškovského a několik obrazů s regionální tématikou. Pozornost upoutávají také dva rozměrné barokní obrazy nad schodištěm do prvního patra – veduta zámku v Kounicích a „Mojžíš vyvádí vodu ze skály“ od neznámých autorů z poloviny 18. století.
Na podestě schodiště je zároveň umístěn jeden z nejcennějších předmětů z uměleckých sbírek muzea – vrcholně barokní plastika „Kristus na Olivetské hoře“ z první čtvrtiny 18. století (pochází z kostela Nanebevzetí P. Marie v Poříčanech), která je dílem známého pražského sochaře Matěje Václava Jäckela.



Expozice „Bitva u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách“
Lipanská bitva (30. května 1434) byla chápána jako memento i trauma českých dějin a představuje významnou událost české historie. Nová expozice se zaměřuje na přípravu a průběh bitvy samotné, avšak zachyceny jsou i širší souvislosti tohoto důležitého mezníku husitského hnutí. Seznamuje tak se základními událostmi, osobnostmi a dalšími stránkami husitství. V následné části je dokumentována husitská tradice ve východní části středních Čech od 2. pol. 19. století.
V této době bylo husitství povýšeno na český národní symbol a každoroční pouti k lipanské mohyle měly dalekosáhlý ohlas. Vedle poutí na Lipany však nejsou opomenuty i další projevy husitské tradice na Českobrodsku, Kouřimsku, Kolínsku, Poděbradsku, Nymbursku, Kutnohorsku a Čáslavsku.

Výstavní projekt je založen na spojení tradičních přístupů s moderní audiovizuální technikou. Jeho didaktické cíle podporují neobvyklá řešení, inscenace působení obrazů, překvapení i hry. Návštěvníka uchvátí útok těžké jízdy na vozovou hradbu, může vést „dialog“ s obrazem Jiříka z Poděbrad nebo si hledat informace na dotykových obrazovkách. Součástí expozice jsou repliky i originály zbraní, další historické i umělecké exponáty.
Expozice, která vznikla díky finanční podpoře Středočeského kraje, byla otevřena 16. září 2005 v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Je bránou poznání husitského období pro všechny návštěvníky. Školákům poutavě doplňuje výklad z učebních osnov a všem ostatním poskytuje nové informace podpořené prožitkem bitevní vřavy.

Pojď a buď svědkem husitské bitvy!

Promluv si s králem Jiříkem!


Malá expozice "Antické starožitnosti Josefa Zounka"
Exponáty z unikátní sbírky statkáře a cestovatele Josefa Zounka z Mrzek. Egyptologické předměty. sošky bůžků, ukázky antického skla, keramických lampiček a fotografie míst, která J. Zounek navštívil.

   


Malá expozice "Slovanská hradiště v Pošembeří"
Expozice ve vstupních prostorách muzea prezentující archeologické průzkumy slovanských hradišť Klučova, Tismic, Doubravčic a Přistoupimi.




Otevírací doba:

leden - březen	muzeum uzavřeno
/duben – říjen/ pondělí	zavřeno
úterý – pátek	9.00 - 12.00 * 12.30 - 16.00
sobota – neděle	12.00 - 16.00
listopad - prosinec	muzeum uzavřeno

každé první úterý v měsíci je do expozice i krátkodobých výstav vstup zdarma
telefon: 321 622 330, 321 717 345
e-mail: nekolova.muzeum@kolin.cz













MUZEUM LIDOVÝCH STAVEB V KOUŘIMI

Kulturní památka České republiky

CHARAKTERISTIKA ZAŘÍZENÍ:
Muzeum v přírodě, shromažďující základní regionální typy lidové architektury z oblasti Čech a prezentující sociální i výtvarnou mnohotvarost a bohatost venkovského stavitelství

STAVBY, KTERÉ V AREÁLU MUZEA NAJDETE:

Roubená polygonální stodola z Durdic /Benešovsko/oblast domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky součást usedlosti č.p. 7, postavena v roce 1648, přenesena v roce 1972 uvnitř objektu se nachází expozice větších hospodářských strojů – fukarů a mlátiček a je zde rovněž uloženo celodřevěné vybavení strojní truhlárny z Malých Svatoňovic;

Roubený špýchar z Hrádku /Kutnohorsko/
oblast domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky součást usedlosti č.p. 5; pochází z přelomu 18. a 19. století, přenesen v roce 1973 vnitřní expozice ukazuje předměty a drobné náčiní, které bylo potřebné při domácím zpracování mléka a mléčných výrobků /másla, sýra atd./; uvnitř objektu je také zajímavá vestavěná dřevěná pumpa na vodu;

Poloroubený špýchar z Budče /Havlíčkobrodsko/
oblast domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky součást usedlosti č.p. 7; pochází z přelomu 18. a 19. století, přenesen v roce 1973 objekt má dva prostory, z nichž v jednom návštěvníci naleznou jakýsi otevřený depozitář drobného hospodářského nářadí a náčiní /cepy, rýče, hrabice atd./

Chalupa s roubeným špýcharem z Budče /Havlíčkobrodsko/
oblast domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky usedlost č.p. 8; pochází z konce 18. století; přenesena v roce 1973 interiér chalupy představuje typické zařízení chalupy v období přibližně druhé poloviny 19. století včetně černé kuchyně, chléva a stodůlky; v přilehlém špýcharu je expozice malé venkovské truhlářské dílny;

Roubený statek z Týřovic /Rakovnicko/
oblast domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky statek č.p. 1; pochází ze 17. století, přenesen v roce 1975 bez expozice; v objektu se nachází stylové občerstvení „Na Hrázce“

Roubená polygonální stodola ze Želejova /Jičínsko/
oblast domu podkrkonošského součást usedlosti č.p. 3; pochází z roku 1660, přenesena v roce 1977 uvnitř stodoly jsou uložené hospodářské stroje a zemědělské nářadí a náčiní;

Roubená kovárna ze Starého Bydžova /Královéhradecko/
oblast domu ze středního Polabí součást usedlosti č.p. 2; pochází z druhé poloviny 18. století, přenesena v roce 1976; vnitřní vybavení kovářské dílny je plně funkční a představuje nám podobu venkovské kovárny na přelomu 19. a 20. století; zadní místnost, která původně sloužila jako skladiště uhlí a starého železa, je nyní nainstalována do podoby provizorního bydlení;

Roubená rychta z Bradlecké Lhoty /Semilsko/
oblast domu z Podkrkonoší usedlost č.p. 2; pochází z druhé poloviny 17. století, přenesena v roce 1981 v interiéru jsou zpřístupněny velká a malá světnice a jejich vybavení nás přenáší do období těsně po roce 1850; oběma světnicím vévodí velká chlebová pec, velké potom kachlový sporák, té menší tkalcovský stav;

Polohrázděný dům z Jílového /Děčínsko/
oblast domu Českého středohoří dům č.p. 50; pochází z konce 18. století, přenesen v roce 1986 celý dům /přízemí i patro/ je zařízen ve stylu bydlení z dvacátých a třicátých let minulého století s typickým kuchyňským nábytkem a také s místností, kam jezdili městští lidé za čerstvým „luftem“; půda domu byla změněna na výstavní prostor, kde je každoročně uspořádáno několik výstav /cyklus o dokumentární kresbě lidového stavitelství, velikonoce, vánoce atd./



Boží muka z Kostelce nad Černými lesy /Kolínsko/
drobná sakrální stavba z konce 19. století

Rumpálová studna z Kozojed u Ratají nad Sázavou /Kutnohorsko/

Socha sv. Donáta ze Svatbína /Kolínsko/
dílo neznámého sochaře z druhé poloviny 18. století

Dřevěná pumpa ze Zalán u Rožmitálu pod Třemšínem /Příbramsko/

Obecní zvonička z Býchor /Kolínsko/

Dřevěný kříž s plechovým tělem Krista z Němčic /Kolínsko/

Vjezdová vrata a vrátka z Kubšovky /Kolínsko/

Lomenice chalupy z Krchleb /Nymbursko/