Podle aktuálního nařízení by koronavirová karanténa měla trvat do 1. dubna. Poté by vláda měla přistoupit k uvolňování striktních opatření a přistoupit např. k využívání tzv. chytré karantény (více např. zde nebo zde). Nicméně několik otázek týkajících se také nařízené karantény osob, které pobývaly v rizikových zemích, jsme položili Daně Šalamounové, tiskové mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze.

* Jakým způsobem se pracuje s informacemi o stavu lidí, kteří jsou v karanténě po návratu z rizikových zemí?

Lidé, kteří jsou v karanténě a nemají příznaky nemoci jsou poučeni, aby kontrolovali svůj zdravotní stav (měřili si teplotu apod.) a v případě zhoršení kontaktovali svého praktického lékaře. Lidé, kteří nemocní jsou, mají indikovanou léčbu a léčí se buď doma (to je většina případů), nebo jsou hospitalizováni.

* Je k dispozici nějaký přehled, u kolika z nich se nemoc projevila?

Ano, pozitivní případy máme evidovány.

* Jsou všechny osoby, které ukončují nařízenou karanténu, testovány? Pokud ne, nehrozí vznik situace, kdy se po čtrnácti dnech karantény "otevřou dveře" a vesele vyběhnou přenašeči s jen mírnými příznaky nebo dokonce bez nich?

Podle současných pravidel, pokud je člověk v karanténě celou dobu  bez příznaků, na jejím konci netestujeme, po odeznění příznaků testujeme pouze případy, které byly pozitivní.