Výstava k 80tému výročí založení posádky v Kolíně 
21.10.26.11.
Do Kolína přišli vojáci před 80 lety Od počátku 30. let ve střední Evropě narůstalo nebezpečí války, vycházející z krachu snah o evropské odzbrojení a z neudržitelnosti versailleského systému. Nárůst nacionalismu přiváděl k moci politické síly, spojující socializaci s preferováním vlastního národa. Československo jako mnohonárodní stát se ocitlo v komplikované situaci. Revize versailleského systému znamenala vážné nebezpečí a původně zanedbávaná čs. branná moc se proto dostala na výsluní zájmu.
Na podzim 1935 v Československu odstartovala rozsáhlá reforma a modernizace branné moci. Došlo ke změně velitelských struktur, vzniklo sedm sborových velitelství a předpokládalo se zvýšení počtu divizí. Původní divize, tvořená čtyřmi pěšími a dvěma dělostřeleckými pluky, byla těžkopádná pro vedení moderní války, a tak ji měla nahradit nová divize o třech pěších plucích. Vyčleněním jednoho pěšího pluku z českobudějovické, královéhradecké a litoměřické divize měla vzniknout nová divize. Její velitelství mělo být umístěno na spojnici tří posádek těchto pluků (Benešov, Josefov a Mladá Boleslav). Vzhledem k operačním a dopravním přednostem bylo za sídlo nové divize vybráno město Kolín. To bylo velkým železničním uzlem a mělo přímé spojení jak s výše uvedenými posádkami, tak s oblastí budoucího působení v prostoru severovýchodních Čech.
Velitelství 13. divize vzniklo v Kolíně 15. října 1937, přičemž od města získalo prostornou budovu bývalé obecné a měšťanské školy na dnešním Náměstí republiky, jež byla vojenskou správou stavebně upravena. Od ledna 1938 velitelství divize převzalo své podřízené jednotky, mimo jiné Pěší pluk 22 „Argonský“ (Jičín), Pěší pluk 47 (Mladá Boleslav), Pěší pluk 48 „Jugoslávie“ (nově Jaroměř), Dělostřelecký pluk 13 (Chlumec nad Cidlinou) a Hraničářský prapor 2 „Roty Nazdar“ (Trutnov, později Bedřichov). Divizní oblast zahrnovala 17 tehdejších politických okresů v severovýchodních a středních Čechách, přičemž jednotky divize měly jako primární úkol obranu československo-německé státní hranice od Harrachova po Náchod. V době vzniku divizního velitelství však nikdo netušil, že tento úkol se stane žhavou realitou hned v následujícím roce.
Na podzim 1935 v Československu odstartovala rozsáhlá reforma a modernizace branné moci. Došlo ke změně velitelských struktur, vzniklo sedm sborových velitelství a předpokládalo se zvýšení počtu divizí. Původní divize, tvořená čtyřmi pěšími a dvěma dělostřeleckými pluky, byla těžkopádná pro vedení moderní války, a tak ji měla nahradit nová divize o třech pěších plucích. Vyčleněním jednoho pěšího pluku z českobudějovické, královéhradecké a litoměřické divize měla vzniknout nová divize. Její velitelství mělo být umístěno na spojnici tří posádek těchto pluků (Benešov, Josefov a Mladá Boleslav). Vzhledem k operačním a dopravním přednostem bylo za sídlo nové divize vybráno město Kolín. To bylo velkým železničním uzlem a mělo přímé spojení jak s výše uvedenými posádkami, tak s oblastí budoucího působení v prostoru severovýchodních Čech.
Velitelství 13. divize vzniklo v Kolíně 15. října 1937, přičemž od města získalo prostornou budovu bývalé obecné a měšťanské školy na dnešním Náměstí republiky, jež byla vojenskou správou stavebně upravena. Od ledna 1938 velitelství divize převzalo své podřízené jednotky, mimo jiné Pěší pluk 22 „Argonský“ (Jičín), Pěší pluk 47 (Mladá Boleslav), Pěší pluk 48 „Jugoslávie“ (nově Jaroměř), Dělostřelecký pluk 13 (Chlumec nad Cidlinou) a Hraničářský prapor 2 „Roty Nazdar“ (Trutnov, později Bedřichov). Divizní oblast zahrnovala 17 tehdejších politických okresů v severovýchodních a středních Čechách, přičemž jednotky divize měly jako primární úkol obranu československo-německé státní hranice od Harrachova po Náchod. V době vzniku divizního velitelství však nikdo netušil, že tento úkol se stane žhavou realitou hned v následujícím roce.